Jak jsem slíbil, tak po ES-335 bych vám rád představil kytaru Gibson Byrdland. Tato elektrická kytara byla pojmenována po kytaristech Billym Byrdovi a Hanku Garlandovi, pro které Gibson původně kytaru na zakázku vyrobil. Byrdland tedy není kytarou primárně určenou pro jazz a jeho název v žádném případě nesouvisí s názvem New Yorského jazzového klubu Birdland, který podal žalobu na Gibson kvůli názvu. Soud žalobu zamítl, když Gibson prokázal, že jméno bylo složeno z přijmení dvou hudebníků. Byrdland je první kytara z řady Gibson Thinline. Jedná se v podstatě o tenší L-5CES (Cutaway-Electric-Spanish). Kytara má smrkovou vrchní desku, javorové tělo a javorový krk s ebenovým hmatníkem a perleťovými blokovými inlayi. Má kratší menzuru a užší krk než je u Gibsona obvyklé, což má umožňovat lepší hratelnost licků a širokých akordových prstokladů. Byrdland je tenčí než L-5. Má celkovou hloubkou 2+1/4 palce (5,7 cm), kdežto L-5 3+3/8 palce (8,6 cm). Kytara se v počátcích vyráběla pouze v provedení sunburst nebo přírodní dřevo, ale dnes už je barevných kombinací daleko více.
Legendární a novátorský prezident společnosti Gibson Ted McCarty hledal ve své době nápady na nové kytary mezi hráči, aby mohl lépe konkurovat jiným značkám. Návrhy od Byrda a Garlanda vedly k vývoji Byrdlandu. Byrdland, poprvé vyrobený v roce 1955, je jak už jsem psal v podstatě tenčí L-5 s kratší menzurou (23+1/2 in [60 cm]). Byrd a Garland požadovali a specifikovali kratší menzuru a užší hmatník než měly standardní kytary značky Gibson, což se kytaristům, kteří měli možnost zahrát si na prototyp, velmi zamlouvalo. Umožňovalo to jemější techniku a širší prstoklady akordů. Jenže právě tahle věc bránila popularitě nástroje v následujících letech. Šířka krku pouze (1+ 5/8 palce [4,1 cm] na matici, na rozdíl od standardní šířky matice Gibson 1+11/16 palců [ 4.3 cm]) působila hráčům problémy, takže Gibson vyvinul z Byrdlandu model ES-350T a s použitím méně nákladného hardwaru a chudších detailů jej nabídl jako levnější model. I když byl tento model navržen také s ohledem na jazzové kytaristy, stal se koncem padesátých let synonymem rock’n rollové hvězdy Chucka Berryho. V letech 1955 až 1960 vyráběl Gibson Byrdland se zaobleným benátským výřezem (ten mám například já, protože se mi víc líbí). Od roku 1961 do roku 1968 používal florentský výřez s ostrou špičkou a v roce 1969 se vrátil k benátskému výřezu.
Později, jak už to tak bývá se této kytary ujali kytaristé různých žánrů. Dokonce i vyznavači tvrdého rocku. Mezi velké propagátory Byrdlandu patří i rocková hvězda Ted Nugent. Dalšími slavnými hráči Byrdlandu jsou britský kytarista John McLaughlin, Anthony Wilson , Louie Shelton , David T. Walker a James Blood Ulmer. Kytara je aktuálně k dispozici jako součást Gibson’s Custom Series a je vyráběna s florentským výřezem. Pouze v roce 1976 Gibson nabízel dvanáctistrunnou verzi, ale vyrobil jich méně než 20.
No a závěrem moje poznatky a hodnocení. Hodně toho říkám ve videu, ale můžu to tady ještě shrnout. Jedná se přítulnou kytaru, která mne inspiruje spíš k jazzovému hraní. Jak už bylo několikrát zmíněno, je to jemňoušek a upřímně moc nechápu jak může někdo pojmout tuhle kytaru jako metalový nástroj. Nicméně co se týká zvuku, tak to Byrdland umí. O tom žádná! Ke svému „Béďovi“ bych ještě napsal to, že má měněné pražce a pick-guard. Této zodpovědné a fajnové práce se zhostil kytarář Petr Grötzbach, který pracuje s Petrem Procházkou zejména na lubových nástrojích a tak jsem se nebál mu svěřit i svého Byrdlanda. Pickguardy z šedesátých let byly vyrobeny z toxické nitrocelulózy, takže než se zcela rozložily, rozežíraly kovový hardware na kytaře a dokonce kolují strašidelné historky o samovolném vznícení, například v zavřeném kufru. Na Byrdlanda jsem natočil v New Yorském studiu Acoustic Recordings Mika Brorbyho album Brooklyn Session. Album je dostupné jak na CD, tak na vinilu.
Ještě k tomu videu. Asi by bylo vhodnější použít na předvádění spíš čistější kombo jako Fender Princeton, nebo AER Alpha, ale vzhledem k provizoriu ve kterém teď žiju kvůli těžce zraněnému kotníku (mám za sebou dvě operace a třetí mě čeká na jaře), nemám tyto aparáty k dispozici, takže se budete muset spokojit s tím co jsem použil. Supro Delta Blues je vynikající kombo za skvělou cenu, ale jak z názvu vyplývá, je vhodné spíš na blues, čili grunge. Čistý zvuk nemá úplně ideální a má tendenci komprimovat, hlavně při větším vybuzení. A to je tak nějak vše o mé blonďaté krásce, kytaře Gibson Byrdland.
Přeji vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2024! 🥂
Roman Pokorný 