Dahon vs Brompton

Rovnou se přiznám, že mě praktické skládací věci vždy fascinovaly. Švýcarské nože Victorinox, Wenger nebo nářaďáky Laetherman a různé cyklistické kompaktní soupravičky se už dávno staly nedílnou součástí mého života. Poslední dobou toužím i po skládacím kajaku Oru, na který v brzké době jistě dojde. Zhruba před 15 lety jsem si pořídil skládací kolo Dahon D8 Black Edition. Kupoval jsem ho ve Švýcarsku, protože tehdejší dovozce Azub nedokázal tuhle verzi dovézt do České Republiky. Takže mám tenhle model asi jediný v republice. Kolo bylo velmi dobře sestavené a vybavené. V ceně byl i cyklo computer VDO, který jsem záhy odinstaloval, protože podobné věci již dlouho na kole ani na koloběžce nevozím. Místo toho používám chytré hodinky Suunto, které skvěle komunikují s iPhonem. Dahon mě naprosto nadchnul a cca 5 let jsem ho měl jako jediné kolo a jezdil na něm naprosto všude i v poměrně náročném terénu. Můj Dahonek je velmi kvalitně zpracován a byl vyroben ještě ručně v EU. Dnes jde kvalita v zásadě do kopru a nové Dahony, nebo Terny jsou vyráběné a sestavované v Asii. Kamarád má Terna made in Vietnam! Přesto, že jsem byl s Dahonem velmi spokojen, stejně jsem celou dobu pošilhával po Britské legendě Bromptonovi. Ten se dodnes vyrábí ručně v Londýnské čtvti Brompton podle které si i jmenuje.

Za vynálezce skládacího kola bývá považován Angličan William Grout, který v roce 1878 zkonstruoval bicykl se skládacím předním kolem a rozložitelným rámem. Kolo bylo správně nazýváno jako „přenosné“, nikoli jako „skládací“.

Jedním z prvních, ne-li dokonce tím úplně prvním věrohodně doloženým vynálezcem skládacího kola je Američan Emmit G. Latta, který si nechat svůj vynález 21. února 1888 patentovat. Následně svůj patent prodal společnosti The Pope Manufacturing Company, která prodávala skládací kola pod značkou Columbia. Ve stejné době E.G. Latta vymyslel několik prototypů skládacích tříkolek, které také prodal společnosti The Pope Manufacturing Company.

Dalším doloženým vynálezcem skládacího kola v USA je Michael B. Ryan, který si nechal svoje kolo patentovat v roce 1894.

Mezitím ve Francii Julien Simon a Victor Dussaultovi konstruují první tandemové skládací kolo. V jejich patentové přihlášce z roku 1895 se píše, že tandemové skládací kolo vznikne přidáním dalšího rámu a spojovacích komponentů.

Možnost přepravovat se na skládacím kole zaujala především armádu. Několik historických pramenů dokonce hovoří o tom, že první skládací kolo snad vynalezla francouzská armáda. V každém případě skládací kola se ve Francii objevují poprvé v prodejním katalogu společnosti Peugeot v roce 1899. Byla to první skládací kola, která se vyráběla v relativně velkém množství. Dalšími průkopnickými modely skládacích kol, které někdy bývají nesprávně označovány jako první vůbec, pocházejí z dílny anglické společnosti Faun Folding Cycle, která začala vyrábět svoje skládačky v roce 1896. Ačkoli nebyli první, tak přeci jen přišli s jednou novinkou – skládacími řídítky s brzdovým mechanismem, který vynalezl William Crowe.

Francie nebyla jedinou zemí, která se rozhodla využít skládací kola v armádě. V USA kola pro vojsko vyráběla společnost The Dwyer Folding Bicycle Company, která vyvinula i speciální řadu pro dámy. Na Francii a USA navázaly i další země, jako například Rakousko, Anglie, Německo, Holandsko, Rusko, Japonsko a další. Nejznámější továrnou vyrábějící skládací kola pro armádu se stala anglická společnost BSA (Birmingham Small Arms), která po tisících dodávala kola vojákům během první i druhé světové války. Na obrázku je příklad BSA vojenského skládacího kola určeného pro parašutisty.

V USA produkovala skládací kola pro vojenské využití společnost Columbia. Model Compax byl určen také pro parašutisty. V současnosti americká armáda také využívá skládací kola při misích v Iráku a v Afghánistánu, a sice konkrétně modely Montague Paratrooper.

Během druhé světové války se vyráběla i skládací kola pro běžné užití. Za zmínku stojí francouzská značka Le Petit Bi, která o svých kolech hovoří jako o nejmenších na světě. Faktem je, že u tohoto kola bylo možné složit pouze řídítka.
V 50. letech došlo k útlumu obliby jízdních kol všeobecně, protože došlo k nárůstu popularity automobilového průmyslu. V 60. letech se lidé k jízdním kolům vrací, zajímavým modelem byl Moulton z roku 1962, který svými malými koly inspiroval mnohé další konstruktéry.

Zlatý věk skládacích kol

Od 70. let se zájem o skládací kola začal opět zvyšovat a v nejrůznějších zemích vyrostly továrny na jejich výrobu. Z tohoto období je nejznámějším modelem Raleigh Twenty, vyráběný v Anglii a na Novém Zélandu. Další výraznou anglickou značkou je Bickerton Portable, jejíž kola měla lehký hliníkový rám, a proto mohla být relativně jednoduše převážena. Kola této značky inspirovala o několik let později Andrewa Ritchieho při konstrukci skládacích kol pod značkou Brompton.

Následující desetiletí přineslo dvě podstatné události v dějinách skládacích kol. Svoje továrny rozjel Andrew Ritchie, z nichž začaly ve velkých počtech vyjíždět kola značky Brompton, ale také David Hon, jehož skládací kola Dahon se stala nejprodávanější značkou vůbec. Obě značky patří dodnes k těm nejoblíbenějším. V roce 2011 se na trhu objevila nová značka skládacích kol, TERN, za níž se skrývá tým zkušených profesionálů, kteří se mezi skládacími koly anebo v cyklistice pohybují už mnoho let. Viceprezidentem společnosti Tern je pak Josh Hon, syn zakladatele značky Dahon a bývalý šéf jejího zahraničního obchodu.

Brompton Bicycle je anglická firma vyrábějící skládací jízdní kola sídlící v Kew Bridge ve Velkém Londýně. Je největším současným výrobcem kol ve Velké Británii měřeno množstvím vyráběných kol, ročně je jich vyrobeno zhruba 40 tisíc, z čehož je přibližně sedmdesát procent na vývoz. Hlavním výrobkem firmy jsou univerzální skládací jízdní a kola a příslušenství k nim. Všechna jízdní kola, která firma vyrábí, mají stejný rám s koly o atypickém rozměru necelých 18 palců. Rám si nechal designér a zakladatel firmy Andrew Ritchie patentovat v roce 1979, tři roky po založení firmy. Jednotlivé verze prodávaných kol se liší v příslušenství, případně v materiálu (některé části mohou být volitelně vyrobeny z titanu). Kola se dnes vyrábí ve verzích 1,2, 3 a 6 rychlostí. Verze s 3 a 6 rychlostmi je vybavena speciální lehkou planetovou převodovkou od firmy Sturmey Archer. Kola obecně vynikají bezkonkurenční skladností a skvělými jízdními vlastnostmi pro všestranné využití. Ritchie byl oceněn v roce 2009 Cena návrhářů prince Filipa pro práci na kole.

Dahon factory tour

Tak nejdřív začneme Dahonem. Jak už jsem předeslal můj Dahonek je opravdu skvěle zpracovanej. Za 15 let co ho mám jsem na něm vyměnil pouze zadní plášť Schwalbe Big Apple, gripy a skládací pedály, které mi zničila moje dcera Karolína :-). Jízdní vlastnosti jsou překvapivě dobré. Na běžné ježdění a výlety do 50 km naprosto dostačující. Není to moc do kopců, protože má pouze 8 rychlostí a 20 palcová kola, ale jezdit se s ním dá v podstatě všude. Co se týká skládání, tak je to poměrně snadné. U Dahonu je to řešené, narozdíl od Bromptonu, přes rychloupínáky, takže je to poměrně rychlé, ale skladností se Bromptonu rovnat nemůže a ve složeném stavu má tendenci se rozkládat. Nevýhodou je také to, že ve složeném stavu nemá stabilitu a ve vlaku, metru, či tramvaji ho musíte neustále jistit. Řešením může být taška, která se dá dokoupit, ale za celou dobu co jí mám jsem ji přísahám nepoužil. Dahon je velmi populární zejména v Asii a v USA a dnes už se vyrábí v Číně, nebo ve Vietnamu.

Brompton je král všech skládaček. Co se týká skládání je zkrátka bez konkurence. To se nedá okecat. Ve skládání Bromíka se pořádají dokonce i závody a rekord je 5.19 vteřin! Ve složeném stavu je velmi kompaktní a narozdíl od Dahonu velmi stabilní. Spoje jsou tak jednoduše vymyšlené, že to až malinko zaráží, ale o to víc jsou spolehlivé a funkční. Design je opravdu do detailů promyšlený a Bromík má velmi atraktivní vzhled a přitahuje značnou pozornost. V Británii ho považují za národní kolo a na taškách a ostatním příslušenství je velmi často i Britská vlajka. Taky se dodnes vyrábí v Londýně a od toho se odvíjí i cena. Jízdní vlastnosti jsou na velikost kola, které má pouze 18” kola, naprosto skvělé a dají se na něm urazit i značné vzdálenosti. Rám je tak důmyslně vymyšlen, že je jízda docela komfortní. Když si na Bromíka pořídíte sedlo Brooks, určitě nebudete litovat. S jistotou můžu prohlásit, že B17 je s přehledem nejlepším sedlem, které jsem kdy na kole vozil a že jich bylo požehnaně. S výběrem plášťů je to poněkud složitější. Kvůli atypickému rozměru je jich na výběr jen pár, ale stačí. Například Schwalbe Maraton Racer jsou vynikající. Bromík je opravdu hodně poťouchlý bicykl obzvláště když na něm závodí muži i ženy v předepsaném civilu. Kravaty, saka, či sukně, kožené brašny a kožené sedlo a další doplňky působí poněkud archaicky až komicky, ale to zkrátka k Británii patří stejně jako double decker, nebo červená telefonní budka.

Silniční kolo vs Brompton
Brompton championship

Kdybych měl na závěr obě skládačky porovnat, tak musím konstatovat, že každá z nich má něco do sebe. Dahon má větší dvacetipalcová kola s dvoupalcovým pláštěm Schwalbe Big Apple, což zajišťuje lepší prostupnost terénem a větší stabilitu, ale vzhledem k šíři plášťů mají větší valivý odpor. Důvodem je také předepsaný nižší tlak max. 5 bar. U Bromptona je to jak na silničním kole až 9 bar, takže po rovném asfaltu jede jako čert. Nevýhodu Dahonu spatřuji především v systému skládání a následné špatné skladnosti a nestabilitě ve složeném stavu. V tomto ohledu vyhrává Brompton na celé čáře, ale také není dokonalý. Zadní stavba je sice perfektně vymyšlená pro rychlé skládání, ale když například kolo tlačíte po kočičích hlavách a zadní stavba není zatížená, tak vás může iritovat její drnčení jak naráží ve volném spoji na rám. Nevýhodou můžou být poměrně úzká řídítka, která nejsou narozdíl od Dahonu výškově nastavitelná. Další nevýhodou je fakt, že se jedná na našem trhu, ale i ve zbytku Evropy stále o raritu a veškeré příslušenství se špatně shání a kór teď po Brexitu. Cokoliv si z Británie objednáte podléhá clu a DPH, takže se vám to docela prodraží. Doplňky na Brompton jsou taky dost drahé a není výjimkou, že zaplatíte za přední brašnu s rychloupínáním třeba 10 000,- korun. V každém případě je Dahon v tomto ohledu milosrdnější a vyjde celkově o dost levněji. Ať už se rozhodnete pro Dahon, Tern, nebo Brompton, chybu neuděláte a určitě vám tyto skládací kola nabídnou spoustu zábavy a kvůli flexibilitě je můžete vozit všude s sebou, což je asi ten úplně největší benefit!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s